Autor: Patricia Briggs
Originální název: Moon Called
Knižní série: Mercedes Thompsonová
Díl: první
Počet stran: 288
Rok vydání: 2006
Rok vydání v ČR: 2009
Anotace: Vlkodlaci můžou být nebezpeční, když se jim připletete do cesty, ale pokud jste opatrní, nechají vás na pokoji. Umí se dobře skrývat před lidmi, ale já nejsem člověk. Když na ně narazím, poznám je a oni poznají mě – Mercy Thompsonovou…
Mercy Thompsonová má za souseda vlkodlaka. V autodílně opravuje mikrobus patřící upírovi. Její bývalý šéf je gnón…
Ale ani Mercy není úplně normální… a její pouto s tajemným světem nadpřirozena ji brzy dostane do pořádného průšvihu.
Tato kniha mě zaujala především svou obálkou, co si budeme vykládat, a po přečtení anotace jsem usoudila, že by mohla stát za přečtení. Sice se může zdát, že půjde zase jenom o vlkodlaky a upíry, co na tom? Tohle tu bylo už tisíckrát! Jenomže – Mercy Thompsonová není člověk, ani upír či vlkodlak. Je totiž kojot. A tohle je to, co mě nejspíš zaujalo nejvíc.
Hned na začátku jsme vtáhnuti do děje bez přílišného vysvětlování a tak je pro nás hlavní postava pořád tak trochu záhadou. Mercy se v úvodu nijak zvlášť nepředstavuje, vše o ní se dozvídáme během čtení postupně, kdy je její historie nenuceně vložena po kousíčkách do děje a tak vlastně celou knihu skládáte tyto kousky jako puzzle. Mě se tohle řešení líbí rozhodně víc, než kdyby na nás autorka v první kapitole vybafla všechno o Merciině vzhledu, vlastnostech a minulosti, což by mohlo být pro některé čtenáře až nuda. Stále jsem si ale Mercy představovala tak, jak je vyobrazena na obálce knihy, což je trochu zavádějící. Podle ní bych si totiž tipovala, že Mercy nemá víc jak dvacet let. Když se ale hrdinčina minulost zvolna odhaluje, můžeme si spočítat, že jí je necelých jednatřicet let. Pro mě docela šok. Samozřejmě věk není to hlavní. Hlavní je děj.
Mercy se v úvodu seznamuje s novým vlkodlakem Macem, který si rychle získává mou přízeň. Bohužel s ním vstupuje do Merciina zaběhlého života zmatek. V sousedově domě dojde k roztržce a jen díky Mercy zůstává Adam, alfa místní smečky vlkodlaků, naživu. Mac takové štěstí však nemá. Protože má Mercy podezření, že za útok a unesení Adamovy dcery Jesse stojí někdo z jeho vlastní smečky, rozhodne se Adama odvést do Aspen Creeku, kde se o něj postará její známý, totiž doktor z místní smečky, Samuel. Spolu pak s dalšími přáteli se pokouší přijít na pravý důvod napadení a na to, jak zachránit Jesse. Ke všemu se do toho zamotají upíři, čarodějové a vlkodlaci samotáři.
Rozlousknutí záhady není snadné, a když už si myslíte, že víte, jak to bylo, objeví se nová informace, která vaše úvahy zase naprosto rozhodí. A i když to vypadá, že už konečně máte to pravé řešení, nemůžete si jím být jisti, dokud se nakonec vše hezky nevysvětlí.
A pak většina příběhů končí, avšak Měsíční píseň je zakončena odlehčující kapitolou, které rozhodně nechybí vtip ani kousek romantiky, čímž je prostoupen celý příběh. Romantika není však to hlavní jako například ve Stmívání, Zavržený či Mrazení. Tam je jasný vzorec – záhada, láska, zrada, odpuštění; Měsíční píseň je ale především založena na akci a láska je použita spíš jen jako koření stejně tak jako vtip.
Musím však taky něco knize vytknout, protože ačkoliv se zdá být dokonalá, není tomu tak. Možná vám to tak ani nepřijde, možná jsem jenom nechápavá, ale při tom všem vysvětlování jsem byla trochu zmatená. Nevím, jestli to bylo překladem, autorkou nebo prostě mnou. Ale tohle je jen malé mínus oproti všem těm plusům.
Tato kniha určena pro dospívající je určitě originální a já s potěšením můžu říct, že nelituju toho, že jsem si Měsíční píseň přečetla. Rozhodně ji doporučuju všem, kteří se nebojí akce, nadpřirozených tvorů, především vlkodlaků. Vlkodlaci sice mohou být nebezpeční, když se jim připletete do cesty, ale pokud jste opatrní, nechají vás na pokoji...
Moje hodnocení:
Moje hodnocení obálky:
